3.a egypt vznik architektura - HOT!
VZNIK EGYPTA
Egypt vznikl koncem 4 tisíciletí přnl při toku Nilu, protože to bylo příhodné místo pro vnik jednoho z prvních států, neboť přírodní podmínky ještě s dobře vybudovaným závlahovým systémem zde umožňovaly dvojí úrodu do roka.
Při horním toku Nilu vnikl Horní egypt, při dolním dolní překvapivě
Tyto 2 říše sjednotil kolem r. 3000 přnl. faraon Meni, což byl 1. historicky doložený vládce (sídlil ve městě Menofer), a tak vznikla Stará říše.
Ta se rozpadla kůli šlechtě, načež vládcové hornoegyptského Vésetu Egypt znovu sjednotili a vytvořili tak Střední říši. Ke konci vlády 12. dynastie nastaly v říši zmatky (lidová a snad i otrocká povstání). Zmatků využili semitští kočovníci z přední Asie Hyksosové a zmocnili se Egypta.
Pak se ho asi zas odmocnili protože vznikla Nová říše, v níž došlo k největšímu mocenskému rozmachu Egypta - v 15. stol si Egypťané podmanili Palestinu a Sýrii až za Eufrat a Krétu.
ARCHITEKTURA
Egypt měl ideální podmínky pro rozvoj monumentální architektury. Svahy údolí Nilu v Horním Egyptě poskytovaly dostatek kamene - žuly, čediče, pískovce
Egyptské náboženství, víra v posmrtný život a z ní vyplývající kult mrtvých podněcovaly budování obrovských staveb, které měly zajistit přízeň Bohů nebo věčný život faraonů. Eypťané totiž věřili, že Každý má svého duchovního dvojníka Ka, krerý žije dokud něco z mrtvýho existuje.
Faraon byl důležitý, poněvadž se považoval za syna boha Hora, později dokonce za Hora.
Proto se mu stavěly pyramidy, což byly monumentální hrobky. Vnikly většinou v období Staré říše (pak se budovaly skalní hroby, asi aby se tak nebrakovalo a něco těm chudákům Ka zbylo)
Mastaba 1. z druhů pyramid byla mastaba, která měla tvar nízkého kolmého jehlanu na obdélném půdorysu. V nadzemní části bylo několik místností a sídlil zde dvojník Ka, proto je zdobena sochami, reliéfy a malbami (a provozoval se zde kult boha Usíra). Nejstarší patří Menimu.
Stupňovitá Dalším druhem je stupňovitá, která vznikla nastavním sedmi postupně se zmenšujících mastab na sebe. Byla to třeba Džozérova, jejímž architektem byl podporovatel vědy a umění Imothep.
Pravidelná Vyplněním stupňů kamennými kvádry a obložením deskami vznikla pravidelná pyr ve tvaru jehlanu. Největší byly vystavěny u Gízy,úplně největší Cheopsova měří 146, 5 m, (a měla snad původně 147 nebo co).
CHRÁMY
se stavěly k poctě Bohům nebo sloužily kultu mrtvých. Vede k nim alej sfing, V průčelí jsou 2 obelisky, úzké vysoké jehlany s malou pyramidou na vrcholu, které symbolizovaly sluneční paprsky (pozn. autora: to mi řekla chytrá kniha, ale zajmalo by mě jak na to přišli autoři tý knihy...třeba jim to řek ňákej Ka)
Brána byla mezi dvěma pilony s kolosy, což jsou kolosální sochy faraonů. Vedla na velké nádvoří obehnané sloupovou chobou, které bylo přístupné lidu. Do dalších místností směli jen kněží. Zcela na konci byla malá místnost se sochou boha.
Nejmohutnější hrámy byly postaveny v období Nové říše v Luxoru, Karnaku a Vésetu.